já odzbrojena nahotou lapám naděj nad hmotou

"Strach přichází o polednách
za největšího veselí
jako by žnec jda polem mách
kosou jen tak, ať jde se líp
a krev ve mně ustydne
a hrůza mluví ústy dne
strach přichází o polednách
jako by žnec jen kosou mách

Strach přicházívá v podvečer
do srdce v těle člověka
něžně mu lůžko povleče
slabosti mysli dočeká
ale já s ním se pobiju
co mě nezabí, to přežiju
už se tě, strachu, nelekám
sama si lůžko povlékám"

Z duše...